Na minulém Zastupitelstvu Prahy 22 bylo nezvykle rušno. Opoziční zastupitelka Radka Motlochová, zastupující Občanskou kandidátku 22, zpochybnila stavbu nových mateřských a základních škol. Prý zda jich městská část nestaví zbytečně moc, zda bude pro ně dost školáků. Zejména když v České republice klesá porodnost a dětí bude zřejmě ubývat. A podle odhadů i v Praze 22.
Neinformovanou kritiku razantně smázli ze stolu nejen zástupci koalice, například první místostarosta odpovědný za výstavbu Martin Langmajer (ODS), ale i radní pro školství Hana Vagenknechtová (DvacetDvojka). Podle ní potřebují některé naše školy nutně rekonstrukci. A navíc, v současných přeplněných třídách nelze poskytnout tu nejlepší výuku. Výukové prostory praskají ve švech, a tak se dětí třeba angličtinu musí učit v malé školní kuchyňce a odborné učebny jsou používány jako kmenové pro jednotlivé třídy.
Jaká je tedy realita? Opravdu nové školy nutně potřebujeme?
Brutální pokles porodnosti v Česku
V České republice se nyní rodí nejméně dětí od vzniku Československa v roce 1918. Je to méně než za druhé světové války a za německé okupace. Pětina žen v Česku zůstává bezdětných, navíc rodí populačně slabší ročníky. Na svět tak přichází až o čtvrtinu méně dětí než před pěti lety. Během pouhých dvou let klesla porodnost o více než 20 procent.
V loňském roce se narodilo 77 tisíc dětí, což je o sedm tisíc méně než o rok dříve. Jde přitom o celoevropský trend, u nás ale porodnost klesá extrémně rychle.
Statisticky nám ovšem v tomto ohledu pomohl rok 2024, kdy především kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny přibylo v České republice skoro 90 tisíc dětí ve věku do 14 let. Navíc je z pohledu potřeb školních zařízení nutno vnímat, že existují zásadní rozdíly mezi regiony. Zejména do Prahy a středních Čech se stěhují mladí lidé z ekonomicky méně úspěšných částí republiky. Takže samotný fakt poklesu porodnosti českých občanů neznamená, že v Praze ubývá potřeba nových školních lavic. Naopak.
A zejména je to cítit u nás v Praze 22, kde se stále staví nové byty obsazované mladými rodinami. Dostupnost škol je přitom významným kritériem při rozhodování, kde bydlet. Praha má z tohoto pohledu významné rezervy.
Školám v Praze chybějí tisíce míst
V roce 2024 publikoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy rozsáhlou studii nazvanou Prognóza obyvatel a veřejné vybavenosti v Praze 2023–2050. Speciální část se přitom věnuje školství. A výsledná čísla jsou skoro strašlivá.
Současná registrovaná kapacita mateřských škol zřizovaných městskými částmi je nižší než počet dětí ve věku od dvou do šesti let o skoro deset tisíc míst. Jde zejména o Prahu 2, 5, 6, 9 a 10. Pokud se kapacita mateřských škol na území Prahy nezvýší, podle studie bude nedostatek míst ve školkách i v letech 2030 až 2050. V roce 2030 bude chybět v hlavním městě přes osm tisíc míst a v roce 2050 dokonce 20 tisíc míst ve školkách..
Pokud jde o základní školy, v Praze rejstříkově přebývá pro školou povinné děti skoro šest tisíc míst. Realita je ovšem taková, že ve skutečnosti v Praze naopak 5,5 tisíce míst v základních školách chybí. Ostatně, který rodič zkoušel umístit děti nově do školy, jistě z vlastní zkušeností ví, jak náročné to je. Největší problém mají přitom v Praze 5, 9 a 10. Pokud nedojde k výstavbě nových škol, v celé Praze bude v roce 2030 chybět skoro 4000 školních míst, v roce 2050 přes 20 tisíc míst.
No a pokud jde o školy střední, na pražských středních školách zřizovaných hlavním městem dnes chybí tři tisíce míst. Protože je ale pražské střední školství atraktivní i pro studenty ze středních Čech, reálně už nyní chybí 22 tisíc míst. Pokud bychom počítali také mimopražské uchazeče o střední vzdělání, v roce 2050 bude bez další výstavby chybět v Praze na 34 tisíc středoškolských míst. Kdybychom započetli jenom studenty s trvalým bydlištěm v Praze, i tak bude v příštích letech chybět 11 až 12 tisíc míst.
Přestřelka na zastupitelstvu
Pohledem této statistiky je jasné, že stavět školy se u nás zkrátka musí. „Do roku 2050 u nás vznikne pět tisíc nových bytů,“ říká starosta Prahy 22 Tomáš Kaněra (ANO). Podle něj je to výrazně méně, než byly někdejší plány. „I my počítáme s tím, že porodnost klesá. Na druhé straně zdejší průměrný věk obyvatel 37 let patří k nejnižším v Praze. Jsme čtvrtí mladých rodin,“ upřesňuje starosta. Je tedy jasné, že dětí bude přibývat.
To ovšem na zmíněném Zastupitelstvu Prahy 22 rozporovala zastupitelka Radka Motlochová (Občanská kandidátka 22): „Chtěla bych vás tady všechny upozornit, že do roku 2050, což je odteď 30 let, nám v kohortě 0 až 14 let přibude 306 dětí. Takže se ptám, zda můžeme ze ZŠ Romance nebo některé jiné školy udělat důchoďák?“
Na to ostře reagovala ředitelka ZŠ U Obory Ivana Vodičková: „Prosím vás, tady zaznělo číslo, že během x let přibude jenom 300 dětí školou povinných. Ale i kdyby těch 300 dětí nepřibylo, tak naše školy praskají ve švech. Kdyby hned od zítřka v naší škole ubylo osm tříd, tak za prvé nemusí být ve třech prvních třídách po 30 dětech a za druhé nemusím učit angličtinu v kuchyňce a na chodbě, nemusím mít dějepis v informatice a občas taky v polytechnické dílně.“
Do diskuse se vložil také první místostarosta Prahy 22 odpovědný za výstavbu Martin Langmajer: „Řada školských zařízení je ve špatném stavu. Například Základní škola Jandusů musí ještě letos podstoupit rekonstrukci střechy, třídy z nejvyššího patra bude zřejmě nutné na čas přesunout jinam. Stejně tak bude třeba vyřešit, kam s dětmi z Mateřské školy Za Nadýmačem, tu také čeká rekonstrukce.“
Aktuální problémy snad odstraní dokončení Polyfunkčního domu v Pitkovicích, který by měl být hotov se začátkem letošního podzimu. Zájem o něj ale pochopitelně budou mít především rodiče ze samotných Pitkovic, jejichž děti musí nyní do škol komplikovaně dojíždět. Dlouhodobým a plnohodnotným řešením bude až nová velká Základní škola Romance u výjezdu z Uhříněvsi směrem na Říčany, jejíž výstavba by měla odstartovat ještě letos.
„Proboha, postavte Romanci, ať se učíme v klasických podmínkách, ať nemusíme mít 30 dětí ve třídách,“ emotivně prohlásila na zastupitelstvu ředitelka ZŠ U Obory Vodičková. „Ať speciální pedagožka může pracovat s dětmi jinde než na chodbě, ať když za námi přijdou rodiče, ať si je můžeme někam vzít, protože chodba není to nejlepší místo. Proboha, pane Langmajere, postavte tu Romanci hodně rychle, oběma dvěma školám by to strašně pomohlo!“
Konkrétně Základní škole U Obory chybí knihovna, učitelé nemají ani sborovnu. Školáci, kteří chodí do družiny, zůstávají stále ve stejné třídě, kde se běžně učí, protože pro družinu nemají žádné speciálně přizpůsobené prostory. Neexistuje pro děti žádná studovna, sociálně znevýhodněné děti by potřebovaly třeba vlastní klub. Pomohla by i speciální třída nebo moderně vybavená jazyková učebna.
„I když školních dětí nebude tolik přibývat, tak to strašně potřebujeme. Chceme mít kvalitní vzdělávání a k tomu potřebujeme mít kvalitní podmínky,“ připomíná místostarostka Hana Vagenknechtová.
Prostor nejen pro kroužky
Samostatnou kapitolou je Dům dětí a mládeže, zvaný Dům UM. Provozuje řadu kroužků pro děti, mládež, ale i seniory, pořádá výukové a vzdělávací programy a kurzy. Jeho uhříněveská pobočka ale musí omezovat činnost, protože školy jí pro své zákonem dané potřeby zabraly některé dříve využívané prostory.
„Ubývající prostory pro odpolední kroužky jsou velký problém,“ říká starosta Kaněra. „Před pár lety jsme měli prostory pro tisíc dětí, dnes už jen pro polovinu.“
Také nový prostor pro mimoškolní kroužky a zájmové skupiny je v hledáčku místostarosty pro investiční rozvoj a výstavbu Martina Langmajera. „Začali jsme připravovat rekonstrukci vily/domu čp. 329/79 na konci ulice Františka Diviše. Právě zde by mohly vzniknout nové prostory využívané v rámci Domu UM.“
Výstavbou rozsáhlé školy Romance by největší problémy s prostory pro povinnou výuku i volný čas dětí měly pominout. V nové škole má vzniknout až 27 nových učeben, navíc sedm speciálních učebních místností vybavených moderní výukovou technikou. Sportovní potřeby budou uspokojeny dvěma novými tělocvičnami, venkovním školním hřištěm a atletickým areálem. Navíc zde vznikne školní jídelna s kapacitou jeden tisíc pět set jídel. Hotová by mohla být za dva roky, v roce 2028.
Samozřejmě že městská část Prahy 22 musí myslet kromě dětí i na další potřebné věkové a sociální skupiny. Připravují se projekty specializovaných domů pro seniory, rozšíření čeká systém zdravotní péče.
Radnice Prahy 22 si ale uvědomuje, že bez kvalitního vzdělání svých dětí nemůže naše městská část prosperovat. „Vzdělání dětí je klíč,“ zdůrazňuje Martin Langmajer. „A musí být kvalitní, což v zastaralých učebnách po 30 dětech prostě nelze. Potřebujeme třídy, ve kterých se učitelé opravdu mohou žákům věnovat, navíc takové třídy, které umožňují moderní interaktivní výuku. Potřeby moderního školství jsou zkrátka někde jinde než před dvaceti třiceti lety. To je náš hlavní cíl a věřím, že ho naplníme.“
Pavel Janů