Čtvrtek, 28 března

Na koho ta volba padne, ten musí být starostou…

Do komunálních voleb 2022 scházejí čtyři měsíce. Jejich výsledek ovlivní život v Uhříněvsi, Pitkovicích a Hájku přinejmenším na několik let.
Kdo se u nás v Praze 22 pokusí uspět u voličů, bude jasno už za pouhé dva měsíce, kdy se odevzdávají kandidátní listiny stran a hnutí. Proto je celkem jasné, že pomalu vrcholí nervozita nad tím, kdo vlastně bude kandidovat, kdo ne, kdo se spojí s kým a kdo se v žádném případě s někým nespojí. V následujícím textu se pokoušíme shrnout, co jsme se v posledních dobách dozvěděli rozhovory s některými významnými hráči, „šuškandou“ a co jsme vyčetli na sociálních sítích.

Bude ANO? Ano, bude.

Ještě před několika týdny se spekulovalo o tom, že nynější starosta Tomáš Kaněra se ve volbách pokusí „uniknout“ ze svého nešťastného propojení s hnutím ANO, a tedy s Andrejem Babišem. Ale poslední zprávy hovoří o tom, že kandidátka ANO skutečně vznikne. Když si zaspekulujeme, pak jedním z důvodů může být i příslib poměrně silné finanční a materiální podpory z centrály bohatého hnutí, což určitě není ve volbách k zahození. V podstatě s jistotou se dá říct, že jednou z výrazných postav na ní bude současný zastupitel za ANO Miroslav Roth.
Pořadí na kandidátce předpokládáme zcela identické s rokem 2018, takže Tomáš Kaněra jako jednička a kandidát na starostu, dvojka Miroslav Roth. V posledních parlamentních volbách 2021 skončilo ANO v Praze 22 na třetím místě (necelých 18 procent), sice relativně těsně za STAN a Piráty (skoro 21 procent), ale s drtivým odstupem od koalice ODS, TOP 09 a lidovců (SPOLU, více než 44 procent).
Nicméně komunální volby jsou něco jiného než sněmovní, takže z tohoto hlediska to může dopadnout naprosto jinak. V roce 2018 skončila kandidátka ANO pátá se skoro devíti procenty odevzdaných hlasů (dva zastupitelé) a náš názor je, že i přes zatížení efektem „Babiš“ (nebo možná naopak) má nemalou šanci posílit.
Hodnotit Kaněrův necelý rok ve funkci je vlastně těžké. V podstatě ho tráví „ve vleku“ rozhodnutí (a také nerozhodnutí) svého předchůdce a předchozí koalice. Takže objektivně (to není kritika) zatím neměl šanci nic velkého ukázat. Ale také ani nic velkého nepokazil a svým dědictvím se prodírá (alespoň co víme) celkem se ctí.

Exstarosta znovu za Starosty

Kaněrův předchůdce Vojtěch Zelenka v komunálních volbách roku 2018 vedl kandidátku STAN/Svobodní (skoro 34 procent hlasů, 9 mandátů), ale byl díky kroužkování přeskočen dvojkou Pavlem Kosařem. Přesto se stal starostou právě Zelenka a na Kosaře zbyl post místostarosty. Jak známo, Vojtěch Zelenka byl ze své funkce starosty loni na jaře odvolán poté, co se původní koalice rozpadla a ztratila většinu v zastupitelstvu.
Již jsme zmínili, že v loňských sněmovních volbách STAN kandidoval s Piráty a v Praze 22 relativně uspěl, ale s výrazně nižším ziskem než předtím ve volbách komunálních – bylo z toho druhé místo a téměř 21 procent.
V každém případě opakování komunální koalice se Svobodnými nepřichází do úvahy. Vztahy STANu s Radovanem Koutským (Svobodní) jsou ne na bodu mrazu, ale hluboko pod ním – právě Koutského odchod z koalice byl jedním z těch, které vedly k Zelenkově pádu. A ani „sněmovní“ koalice s Piráty se nebude opakovat – ti se pro komunální volby 2022 spojili v Praze 22 s TOP 09 (viz dále).
Popravdě není STAN v posledních měsících v příliš dobré situaci. Řada jeho představitelů čelí různým podezřením a pochybnostem například o tom, zda správně a v plném rozsahu přiznali majetek. To se týká celostátní úrovně a také klíčového pražského politika a náměstka primátora Petra Hlubučka. Ten má nyní problém vysvětlit vlastnictví čtyř velkých apartmánů, které v posledních letech spolu se svým životním partnerem Jiřím Karvánkem nakoupili v jižním Španělsku – podle portálu Seznam.cz však za podezřele výhodných okolností.
Zatímco se zdá být dané, že STAN půjde do voleb samostatně, trochu nejasná je podoba kandidátky. Aktuální vztahy minulé jedničky a dvojky Zelenka–Kosař totiž zřejmě nejsou ideální a je otázka, zda se Kosař, mimo jiné pronajímatel bytů ve vyloučených lokalitách (informovali jsme v UHON v říjnu 2021), vůbec na kandidátce STAN objeví. Důvodem ale určitě není potenciální „obchodování s bídou“. Naše zdroje mluví o tom, že se exstarosta Zelenka cítí být exmístostarostou Kosařem vmanipulován do některých smluv a rozhodnutí, kvůli kterým nyní čelí jednomu a možná i dvěma trestním oznámením. Je proto možné, že dvojkou STAN pro komunální volby bude další zastupitel za STAN a Zelenkův partner Jakub Randák.

Pro Prahu tentokrát jako DvacetDvojka

Hnutí Pro Prahu (známé jako HPP), které poměrně dobře uspělo v komunálních volbách v letech 2014 a 2018, se kvůli předlužení a nejasným majetkovým poměrům rozpadlo. U nás pokračují jeho hlavní představitelé v podobě předpokládané kandidátky DvacetDvojka. Hlavním tahounem listiny bude pravděpodobně Martin Turnovský, který byl starostou MČ Praha 22 před Vojtěchem Zelenkou.
V roce 2018 kandidoval Turnovský až ze sedmé pozice, díky velkému počtu preferenčních hlasů však „přeskákal“ na číslo 1 a s přehledem získal jeden ze šesti mandátů HPP. Zastupitelé Hnutí Pro Prahu působili v opozici, vymezovali se výrazně vůči Zelenkovi, přispěli k jeho odvolání a nyní tolerují „dočasného“ starostu Kaněru (ANO). Podle našich informací se však jedničkou kandidátky, a tedy alespoň formálně kandidátkou na starostku letos stane podnikatelka v oblasti fitness Hana Vagenknechtová. Ta v minulých volbách kandidovala z devátého místa a do zastupitelstva se nedostala.
Turnovský patří mezi „těžké“ váhy místní politiky. Jako dvojka na kandidátce byl například v roce 2010 u historického vítězství ODS, která tehdy převálcovala ziskem 60 procent hlasů všechny ostatní subjekty. Určitě nelze popřít, že jeho pozdější období na postu starosty (už tehdy v barvách HPP) lze považovat z faktického hlediska za úspěšné – jakkoli si pak voliči později vybrali změnu v podobě Vojtěcha Zelenky a Kateřiny Erbsové. Vzájemné napadání STAN versus DvacetDvojka bude určitě patřit k těm výraznějším jevům předvolebního období.

Na okraj: Víte, že budeme volit i senátora?

Jenže další nebezpečí číhá na DvacetDvojku v bývalých vlastních řadách.
Kdo se podívá na facebookový profil nového subjektu, nepřehlédne poněkud nehezké výpady „našeho“ senátora Ladislava Kose. Ten byl v roce 2016 zvolen, jaká náhoda, za Hnutí Pro Prahu (s podporou lidovců, Pirátů a Zelených). Do druhého kola prošel „tak tak“, v něm pak s přehledem porazil Helenu Válkovou z ANO.
Nelze říct, že by o něm bylo minulých pět let nějak přehnaně slyšet, nyní ale komentuje skoro všechno. Inu, post senátora je nesporně fajnové povolání a určitě se vyplatí vyvinout nějakou tu aktivitu pro jeho obhajobu. Jak dokazuje snímek diskuse na Facebooku, do svých bývalých souputníků se pustil skutečně ostře.
Abychom předešli dopisům od pana senátora, kde nám bude vysvětlovat, jak je mimořádně pracovitý, tak jsme si vzali náhodně období let 2016–2018 a podívali se na jeho nepřítomnost při hlasováních: chyběl ve 202 případech, namátkou jeho kolegové Anna Hubáčková měla 179 absencí, Miloš Vystrčil (tehdy bez funkce) jen 125. A za poslední necelé dva roky vystoupil Ladislav Kos třiatřicetkrát v diskusi, což není vysloveně málo, ale také to není nijak zásadní číslo. Pro srovnání: Anna Hubáčková 40 vystoupení a třeba Jaroslav Doubrava 60.
Ale vraťme se zpět k volbám komunálním, těm senátorským se jistě ještě v budoucnosti budeme věnovat.

ODS: Velký návrat?

ODS zatím o detailech svých příprav na volby mlčí, ale alespoň podle některých zpráv postaví na první místo své kandidátky docenta Daniela Smutka. Významný český endokrinolog a diabetolog určitě může přinést ODS nové voliče. Za prvé patří mezi skutečně populární lékaře v Uhříněvsi. A za druhé, pokud nakonec bude docent Smutek číslem jedna kandidátky, pak má před sebou ODS v kampani jeden relativně příjemný úkol – prodat voličům jeho mimořádné vzdělání a odbornost. Vedle titulu MUDr. a dlouhé řady atestací i dalších odborností má docent Smutek také titul Ing. v oblasti ekonomie i tak zvaný velký doktorát (Ph.D.). Zkušenosti sbíral také v Japonsku, Velké Británii, ve Finsku a Irsku.
Na některé z vyšších míst kandidátky postaví ODS zcela jistě Martina Langmajera, tedy další těžkou váhu místní politiky. Názory na něj se jistě velmi liší, těžko mu ale někdo může „odpárat“ fakt, že v oblasti řízení obce a města jde zřejmě o největšího profesionála, který je v Praze 22 k dispozici. Třetím nepřehlédnutelným kandidátem ODS bude prakticky s jistotou nynější zastupitel Ondřej Semecký.

Tak to jsme zvědaví: OK 22/TOP 09/Piráti/lidovci a další

Tím jsme dokončili výčet kandidátek, kde máme alespoň nějak jasno o jejich směřování a koncipování. Samozřejmě jsou zde také další hráči, kde si budoucností zase tolik jistí nejsme. A pochopitelně několik nepřehlédnutelných solitérů.
Již více než měsíc, přinejmenším na sítích, existuje uskupení OK 22 (Občanská Kandidátka), což má být volné sdružení nezávislých místních politiků. Podle našich informací za ním stojí Ivo Krátký, naposledy Praha 22. Naše město. Proslýchá se, že existuje velká snaha nalákat na kandidátku bývalou radní (za TOP 09) a pak místostarostku (za Praha 22. Naše město) Kateřinu Erbsovou. Ta ale tvrdí, že ji Uhříněvské občanské noviny a místní politika znechutily natolik, že kandidovat nebude. Každopádně se kvůli úzkým vztahům se STAN mluví v kuloárech o OK 22 jako o „Zelenkově béčku“.
Pak je zde ohlášená koalice TOP 09/Piráti. Jde v podstatě o další verzi přejmenování kandidátky Praha 22. Naše město. Takže nemohou chybět matadoři Jiří Pařízek a Ondřej Kallasch. Údajně i sem je lákána Kateřina Erbsová, ale viz výše – tvrdí, že se jí nechce. Rozhodně se však rýsuje posila v podobě docenta Bohumila Louly. S ním se na scénu nepřímo vracejí SOUSEDÉ (úspěšní v roce 2014, dva mandáty) a pak Rozumní SOUSEDÉ (neúspěšní 2018, nula mandátů), ale pochopitelně bez své hlavní postavy Petra Semeniuka (toho času ve výkonu trestu).
Pozorní občané teď nutně musejí prohlásit, že ve výčtu chybí Štěpán Zmátlo, a tím i KDU-ČSL. Chybí, protože nevíme. Před časem se nám donesly zvěsti o námluvách s ODS, pak o sestavování kandidátky ze členů místních občanských spolků a zájmových organizací, ale nic z toho se nepodařilo potvrdit. Ani u Pavla Kosaře, kterého jsme zmínili ve spojení se STAN, nevíme, kam nakonec zamíří a zda někam zamíří. Což platí i o bývalém radním Ondřeji Lagnerovi.
I bez nich ale budou mít občané z koho vybírat, V portfoliu jsou zkušení praktici i nadšení vizionáři, politici, kterým bychom mohli familiárně říkat staří pardálové, i naprostí nováčci v oboru. Určitě bude mít kam sáhnout někdo, kdo si potrpí na tituly a vzdělání, stejně jako příznivec zemitějších typů.
Přece jenom nám ale v nabídce jedna položka zásadně chybí a myslíme to zcela bez ironie: ani jedna z popsaných formací nemá ve svém programu naprosté zastavení nové bytové výstavby v obci. Ne že by to bylo skutečně možné (právně to ve skutečnosti nejde), ale z našich diskusí se čtenáři a občany velmi dobře víme, že zde existuje skupina voličů, která by chtěla vedení obce, které se o to bude alespoň reálně snažit. Před minulými volbami to sliboval Vojtěch Zelenka. Sliboval, to ano, ale nesplnil. Objektivně jeho éra patřila co do nárůstu bytových jednotek k rekordním, a možná se dokonce zařadil do čela mezi všemi bývalými starosty. Čili taková kandidátka podle nás chybí.