PROČ právě Češi reagují na otřesné události v napadené Ukrajině tak razantně a emotivně? Odpověď dává mimořádně srdcařsky a citlivě působící vzpomínka pana Michala Klicha. Byť je narozen dva roky po srpnu 1968, srovnává současné dění na Ukrajině pohledem sovětské okupace Československa. Také tato okupace měla svou nevinnou oběť, otce dvou dětí, kterého zmasakroval sovětský tank právě u nás v Uhříněvsi.
PROČ musíme ale i v době válečného konfliktu, který nás všechny nejrůznějším způsobem ohrožuje, informovat o dění v Praze 22? Protože jak se ukazuje, právě potlačování demokratických médií a omezování informací o prohřešcích mocných může v konečných důsledcích vést až k tragickým násilným činům.
A PROČ se z rádobydemokratů, kteří mají plná ústa svobody a Václava Havla, najednou stali popírači svobody slova a zastánci metod nátlaku na média? To si umíme vysvětlit jen tím, že jsme je nachytali v nedbalkách – při zneužívání veřejných prostředků a nemorálních kšeftících pro kamarády a své rodiny. Přesnější obraz nechť si ctěný čtenář udělá na příslušných stránkách tohoto vydání. Tentokrát jde o nesmyslně předraženou „hmatovou stezku“ v Pitkovicích a znovu i další veřejné dotace pro soukromou rodinnou zábavu.
Snad vám trudnou náladu z neklidné doby spraví alespoň povídání o vzniku naší městské části Praha 22, která je dnes sebevědomou součástí hlavního města. K tomu, aby tomu tak bylo i do budoucna, jsme mimo jiné začali vydávat tyto noviny.
Vaše redakce