Středa, 6 listopadu

TJ SOKOL UHŘÍNĚVES TŘIKRÁT JUBILUJÍCÍ

Tělocvičná jednota Sokol Uhříněves si v roce 2021 připomíná tři výročí: 125 let od otevření staré sokolovny (30. srpna), 90 let od otevření nové sokolovny, (28. září) a 130 let od vzniku TJ SOKOL Uhříněves
(6. prosince). Stará i nová sokolovna byly na místě dnešního Divadla U22.

VZNIK SOKOLSKÉ JEDNOTY A POŘÍZENÍ VLASTNÍ SOKOLOVNY

Společenský a politický život umožnil v roce 1891 vznik sokolské jednoty. Myšlenku založení Sokola podpořil starosta obce J. Srb provoláním k uhříněveským občanům. Přípravné práce vedli pánové O. Bubeníček, J. Mencl, A. Tichý, J. Nykodým, A. Procházka a za žižkovskou jednotu K. Nedvěd. Dne 14. října 1891 byly na schůzi schváleny jednotné stanovy ČOS a podána žádost na místodržitelství, které 22. listopadu 1891 založení jednoty povolilo.
Ustavující valná hromada se konala 6. prosince 1891. Jednota měla 68 členů, z toho čtyři cvičitele, a prvním starostou byl zvolen J. Mencl. Cvičení i schůze se konaly v hostinci člena Sokola Františka Kolihy a cvičení vedl náčelník M. Skořepa.
V roce 1893 byl F. Koliha nucen zbourat svůj letní sál, a jednota tak přišla o cvičební prostory. Proto padl návrh na postavení vlastní sokolovny. K pokrytí nákladů však nestačily dluhopisy v hodnotě pěti zlatých, vydané ustaveným stavebním odborem, ani finance získané z výtěžků plesů, akademií a různých zábav.
Hlavním zdrojem financování stavby se tak staly půjčky, za které ručili movití členové jednoty J. Mencl, J. Srb, A. Tichý, J. Pačes a K. Nykodým. Zjara 1894 jednota koupila pozemek a v prosinci 1895 obdržela jako „vánoční dárek“ od pražského architekta E. Sochora plány sokolovny. Během zimy 1895–1896 byl svezen stavební materiál a na jaře 1896 se začalo stavět. Stavbu s náklady 7500 zlatých vedli starosta J. Mencl, učitel F. Prkno, radní A. Semanský a A. Walter. Na úhradu také přispěly městys Uhříněves, cukrovar, záložna a další podniky.
Dne 30. srpna 1896 byla sokolovna slavnostně otevřena. V upomínku byl vydán památník a pamětní peníz. Otevření sokolovny bylo spojeno s veřejným okrskovým cvičením pod vedením náčelníka O. Bubeníčka.

VÝSTAVBA NOVÉ SOKOLOVNY

O třicet let později, na sklonku 20. let minulého století však sokolovna prostorově nevyhovovala. Sokolové tak stáli před rozhodnutím, zda rozšířit letní cvičiště (dosavadní se nacházelo na loukách, na nichž dnes stojí rodinné domky v ulici V Bytovkách), či zvolit přístavbu ke stávající sokolovně. Zvítězila druhá varianta, která ale vyžadovala odkup pozemku od obce za cenu zadlužení jednoty. Předpokládal se ovšem příští finanční výnos z provozu nového divadelního sálu a biografu v přístavbě s tím, že původní sokolovna bude sloužit převážně ke cvičení.
Pozemek byl zakoupen za 114 tisíc korun a člen jednoty Ing. arch. Kredba vypracoval plány na přístavbu spojenou se starou budovou zvýšeným jevištěm v místech hlavního vchodu do stávající sokolovny. V srpnu roku 1930 byla schválena půjčka u místní Občanské záložny krytá směnkou se závaznými podpisy 28 členů jednoty, z nichž každý ručil deseti tisíci korunami. Všichni členové Sokola se zavázali k roční dani 40 korun či složili hotově po osmi stech korunách bezúročně. Místní pivovar poskytl půjčku ve výši 50 tisíc korun.
Stavební práce prováděli uhříněveští řemeslníci pod vedením stavitele Rathouského. S ohledem na hospodářskou krizi zaměstnal na stavbě především nezaměstnané členy sokolské jednoty. Celkový náklad včetně pozemku dosáhl 800 000 korun.
Nová budova sokolovny byla slavnostně otevřena v září 1931. Slavnosti byly zahájeny 27. září 1931 tělocvičnou akademií. Dne 28. září ráno byla na místním hřbitově uctěna památka padlých a zemřelých bratří a sester, od 10 hodin se v novém sále za účasti mnoha pozvaných hostí i bývalých členů jednoty konala valná hromada jednoty.
Slavnostní projev přednesl starosta jednoty V. Koliha a promluvila řada dalších hostí. Zúčastnění se seznámili s textem zakládajícího listu, v němž byla připomenuta práce všech, kdo se o stavbu zasloužili. Tento list byl pak spolu s dokumentací stavby vložen do schránky vsazené do kamene z Tyršova rodiště a následně zazděn v hlavním sále nové sokolovny.