Středa, 24 dubna

Kolik zaplatíme za neexistující díru v zemi?

Pozorný divák či účastník posledního zastupitelstva nemohl přehlédnout a přeslechnout zajímavou diskusi o nových skutečnostech kolem výstavby (nevýstavby) mateřské školy V Bytovkách. Je to kauza, která se osobně dotýká stovek mladých rodin v naší městské části, proto jsme se pustili do detailnějšího pátrání, o čem se přesně na zastupitelstvu hovořilo.
Protože popravdě: Běžnému občanovi, který nesleduje den za dnem vývoj každého příběhu v našich obcích, to skutečně nemusí být jasné. Položme si proto několik otázek.

Bude někdy V Bytovkách školka?

To je skutečně zásadní a z hlediska občana i našich novin klíčová otázka. V tuto chvíli se zdá, že pokud V Bytovkách školka bude, tak určitě ne v době, kdy by ji mohly navštěvovat dnešní ještě nenarozené děti. Těžko říct, nakolik to pomůže současným mladým rodinám.
Lze říct prakticky jistě, že osud projektu školky v podobě jednoho z největších lokálních důlních děl v naší zemi neúprosně směřuje k trpkému a drahému konci – a to aniž by se koplo do země.
Pokud jsme správně pochopili diskusi na posledním zastupitelstvu, tak bývalý starosta Vojtěch Zelenka a lidé z jeho týmu se tváří, že problém je v přístupu jejich nástupců ve vedení radnice. Ti prý „pohřbívají“ návrhy a skvělé myšlenky Zelenkova týmu.
Pravda je, že současný starosta a radní sice neučinili žádný krok proti projektu, ale jejich „řeč těla“ je výmluvná. Kdo si pořádně prohlédne záznam z jednání zastupitelstva, vidí jasně, jak moc jsou radní rozpačití z toho, že by měli dělat další kroky k prosazení projektu. Padají i slova o trestní odpovědnosti (alespoň trochu se k tomu vrátíme později).
Jenže naší redakci se zdá, že projektu v dalším postupu brání především jiné a o hodně podstatnější důvody než vzájemná nevraživost nynějších a předchozích radních.

Co brání hladkému pokračování projektu školky?

Za prvé je vcelku asi obecně známo, že v územním řízení a řízení o povolení stavby jsou na stole velmi relevantně vypadající námitky místních občanů. A k tomu je zde námitka podjatosti našeho stavebního úřadu. Což není divu – už několikrát se v diskusích objevila informace, že na úřední desku vyvěsil stavební úřad Oznámení o zahájení společného územního a stavebního řízení 21. prosince 2020 s lhůtou k vyjádření do 7. ledna 2021. Což samo o sobě je podraz na občanech.
V hospodské řeči se tomu říká „obyčejná prasárna“ a těžko se divit, že to obyvatelé dotčených domů brali ze strany stavebního úřadu za účelové jednání ve prospěch města.
Za druhé je tady problém peněz. Jak známo, kdysi dávno se mělo stavět za osmdesát milionů, pak snad za devadesát. Bývalý starosta Zelenka před několika dny ve vášnivé diskusi na Facebooku ODS Praha 22 tvrdil, že: „Projekt MŠ V Bytovkách je plánován a připravován na rozpočet kolem 140–145 mil. Kč, což je částka, kterou jsou projektanti nuceni dodržet. K tomu dodávám, že 30 procent nákladů mělo být pokryto dotací z Operačního programu životní prostředí.“
Aniž bychom i jen náznakem snižovali význam námitek občanů, z hlediska celé obce se nám zdají skutečně klíčové právě ty peníze. Takže je třeba vědět, jak to s nimi skutečně je.

Proč se starat o peníze, když to zaplatí stát?

Problém je, že nezaplatí. V Operačním programu životní prostředí není ve skutečnosti ani koruna. A peníze tam nebyly ani v době, kdy myšlenka „30 procent z programu životní prostředí“ vznikla.
Právě skončilo už tak „přetažené“ rozpočtové období 2014–2020, v něm zcela jistě nebude vyhlášena žádná výzva, která by umožnila financovat mateřskou školu. Koneckonců termín poslední výzvy, která alespoň nějak rámcově přicházela v úvahu, končil s posledním prosincem roku 2020 (byla to 152. výzva Energetické úspory, což odpovídá Prioritní ose 5 Energetické úspory, jenže tato výzva byla určena pro centrální instituce v podprogramu 5.3).
A v poslední opravdu hodící se výzvě pro naši školku (61. výzva, podprogram 5.2) končilo podání projektů s koncem října 2019! V každém případě i jen zběžné prostudování pravidel naznačuje, že kvůli několika tepelným čerpadlům nám Fond životního prostředí bude financovat 30 procent (maximum podpory) školky jen těžko – i kdyby stála „jen“ těch slibovaných 145 milionů korun, což by znamenalo asi 45 milionů z fondu. Mateřská škola podpořená v rámci oné 61. výzvy by získala skutečně pouhý zlomek takové částky. Potíž je mimo jiné v tom, že podpora se v tomto případě vztahuje primárně k těm částem staveb, které zajišťují celkovou energetickou pasivitu a úsporu energií. Ale to už je vysloveně detail.
Důležitější je, že program pro nové období zatím vypsán nebyl, a kdo ví, kdy vypsán bude.
Je tedy zcela namístě vážná otázka, jestli nás tady pan exstarosta tak trochu „netahá za nohu“, když říká, že třicet procent mělo být financováno z fondu, který se pro naše účely uzavřel dříve, než vůbec vznikl projekt díry v zemi s tepelnými čerpadly.
Výsledek naší redakční porady říká: Už teď máme pocit, že jsme taháni za nohu tak usilovně, že ji máme o kus delší než tu druhou.

A když školka bude, kolik tedy vlastně bude stát?

Ale připusťme, že jednoho dne se podaří radnici odpor místních obyvatel proti školce zlomit. Třeba právě proto, že je její takzvané první nadzemní podlaží skoro čtyři metry pod dosavadní úrovní terénu. Dokonce připusťme, že v nějaké rozumné budoucnosti začne znovu fungovat rozdělování peněz na úsporné stavby, a dejme tomu, že by se tam pro Prahu 22 objevilo nějakých 45 milionů korun.
Kolik to tedy bude stát, pokud se bude stavět? A tady se nám rodí problém skutečně obří!
Vývoj ceny projektu je totiž šokující a překvapí i otrlé.
Dali jsme si tu práci a našli různé zmínky o ceně projektu roztroušené všude možně. A z nich vybíráme srovnatelné verze s DPH (tu obec platí a nikde si ji zpět nevezme), s interiérem (ten se zaplatit musí také), ale bez zřízení parkovacích míst (protože s těmi žádná z verzí jaksi nepočítá, i když vzniknout musí).
Duben 2019: 90 milionů.
Červenec 2019: 97 milionů.
Říjen 2019: 133 milionů.
Květen 2020: 161 milionů (vyjádření architektonické kanceláře k budoucí ceně projektu).
Únor 2021: 131 milionů (částka ze smlouvy mezi radnicí a společností LAMBDA, která získala za dosti zvláštních okolností zakázku na projektovou dokumentaci školky a kde je jako strop nákladů 114 milionů korun bez DPH)
Listopad 2021: 145 milionů (vyjádření exstarosty Zelenky na Facebooku ODS Praha 22, není jasné, zda s daní, nebo bez daně)
Listopad 2021: 242 milionů korun (předběžný návrh společnosti LAMBDA na změnu ve smlouvě o dílo ve věci maximální ceny projektu na 200 milionů bez DPH).
Chápeme to tak, že pokud někdy v roce 2020 byly náklady vyčísleny architektonickou kanceláří na 161 milionů korun, nepočítaly tehdy s prudkým růstem cen materiálů a stavebních prací, který se odehrál především během roku 2021. V obecném i odborném tisku se hovoří o tom, že ceny vyskočily o zhruba 70 až 75 procent. Když pan bývalý starosta teď zrovna tvrdí (viz citace výše), že projektanti jsou nuceni dodržet rozpětí 140 až 145 milionů korun, není tak úplně jasné, jak by to bez zásadní redukce projektu měli dokázat. To je asi takový úkol, jako když vyrazíte do Lidlu pro máslo ve slevě za 32 korun, máte to v kapse přesně, jenže máslo dojde a mají jen za 49 korun. To je vám pak houby platné, že jste si to projektovali podle letáku za 32 korun. Prostě jdete domů bez másla.
Vezměme tedy jako relevantní cenu těch 161 milionů. Řečených 70 procent ze 161 je 112,7. Pokud tedy ceny vzrostly o 70 procent a výchozí odhadovaná cena by byla 161 milionů, tak to znamená nynějších 273,7 milionu! Nu dobrá – řekněme, že se situace na stavebním trhu nějak uklidní a ceny nakonec budou vyšší proti roku 2020 jen třeba o 40 procent. Tak to by bylo ze 161 milionů „pouhých“ 64,4 milionu. Čili 161 plus 64,4 = 225,4 milionu. Tak či onak se dostáváme na strašná a zřejmě naprosto nerealistická čísla. A to i v případě, že bychom jako východisko vzali 145 milionů pana bývalého starosty.
Neříkáme, že jsme v naší redakci kovaní znalci všech dotačních programů a vychytralých fint financování veřejných staveb (v tom je jistě exstarosta Zelenka daleko zběhlejší), ale vidíme, co se kolem děje a jaká je ekonomická situace, čteme noviny a známe stav veřejných rozpočtů této země. I kdyby šlo „jen“ o 200 milionů korun, bývalý starosta Zelenka by měl vysvětlit, jak chtěl ty peníze poskládat dohromady. Protože lidově řečeno: „To smrdí průšvihem a možná kriminálem.“ (A to jen bůh ví, kolik by stálo zřízení parkovacích míst a další úpravy v okolí, které zatím nikdo neřešil.)
Koneckonců – na zastupitelstvu zazněly v tomto směru temné podtóny a zmínky, otázka trestní odpovědnosti byla zmíněna hned v několika souvislostech. Asi nejvíce ale v kontextu „krájení salámu“, o kterém bude řeč později.

O kolik peněz přijdeme?

A teď se podívejme na druhou možnost. O kolik peněz bychom přišli, když to celé „odepíšeme“ a důl pro děti školou ještě nepovinné se kopat nebude?
Zase zajímavá otázka.
Podle starosty Zelenky (zase ho budeme citovat z facebookové stránky Prahy 22, kde se zapojil do vyhrocené diskuse na toto téma) by snad mělo jít až o 8,5 milionu korun. Tolik podle něj stály a budou stát projekční práce, zřejmě do toho počítá i peníze za skicovné osloveným šesti architektonickým kancelářím a možná i náklady na porotu, která vybírala vítězný návrh (tím si ale zdaleka nejsme jisti).
Zajímavé je, že kritici Vojtěcha Zelenky zatím mluví o sumách o trochu nižších, ale nemáme proč bývalému starostovi nevěřit – vždyť on za tímto projektem stojí, je to jeho dítě, takže zřejmě ví, kolik už stálo.

A co salámek? Dáte si?

Co se oné diskuse na zastupitelstvu týče, cítíme tam ještě dvě velká témata, která určitě budou hýbat příštími měsíci a příštími zastupitelstvy.
První je takzvaná salámová metoda, kterou podle kritiků použili exstarosta Zelenka a jeho věrní k tomu, aby se klíčová zakázka na začátku cesty k projektové dokumentaci školky nemusela standardně soutěžit, ale dát předem vybrané firmě „z ruky“. Přičemž šlo o to, snížit hodnotu prací pod dva miliony korun, což je podmínka „nesoutěžení“. Čili bývalé vedení radnice z celku zakázky „odkrájelo“ několik koleček, jako například autorská práva k projektu „za pouhých“ 400 tisíc a pár dalších kousků. A aniž požádalo zastupitelstvo o příslušnou výjimku, což podle předpisů radnice jednoznačně mělo, tak dalo zakázku „z ruky“.
Podobné dělení zakázek je velmi sledované jako potenciální korupční jednání, takže za určitých okolností může jít o čin posuzovaný jako trestný – což ostatně na jednání zastupitelstva také zaznělo.
V diskusi na Facebooku, na kterou jsme již několikrát odkazovali, zazněla ještě jedna věc. Jsou zde velké pochybnosti o čestnosti průběhu soutěže o autora projektové dokumentace k mateřské škole. Zdá se, že vítězná společnost LAMBDA vznikla těsně před tím, než „zabodovala“ v soutěži, a porazila tradiční a dlouho působící firmu CASUA. Zdá se také, že vítězství sotva založené firmy bylo zajištěno „kvalitnějšími realizacemi“ v jejím portfoliu. To vysvětluje exstarosta Zelenka tím, že firmu založili „zkušení mazáci“, kteří si reference přinesli ze svého dřívějšího působení.
Jenže na to radní Miroslav Roth, který jistě dané problematice rozumí, odpovídá vážným zpochybněním serióznosti jednatele společnosti LAMBDA. Současný i bývalý radní Štěpán Zmátlo zase upozorňuje na nejasnosti kolem referencí dodaných společností LAMBDA. Podle něj některé neměly být vůbec uznány, protože se týkaly pouze dílčích úkonů v projektech, nikoli celkové realizace, u dalších nalezl závažné formální chyby. A to už je nešťastný občan úplně zmatený, protože co si vlastně má myslet?
Navíc když jsme věc zkoumali, našli jsme vlastně náhodou hodně zajímavou věc. Je to takový příklad „pečlivosti“ a naprosté „transparentnosti“, s jakou asi probíhala soutěž mezi společnostmi LAMBDA a CASUA. Na obrázku je část oficiálního dokumentu radnice, který se jmenuje Písemná zpráva zadavatele. Zopakujme, že jde o vyhodnocení oné soutěže o pětimilionovou zakázku na projektovou dokumentaci a další náležitosti. Zpráva je z 15. března 2021 a říká, že vítězná firma LAMBDA získala větší ohodnocení pouze v části „Kvalita realizací“ (k tomu viz pochybnosti zmíněné výše). Jde tedy o velmi oficiální dokument, který v principu shrnuje a verifikuje výsledky soutěže.
Přesto je část dokumentu banálně okopírována tlačítky
Ctrl+C Ctrl+V, čímž vzniká naprosto absurdní situace. Vítězné LAMBDA studio má v odrážkách „Harmonogram“ a „VR“ uveden doslovně stejný popis zhodnocení (na obrázku jde o části s černým podkladem písma).
A tady se občan nutně musí zeptat: Jak se dá věřit soutěži, jejíž oficiální, elektronicky podepsaný výsledek obsahuje takový banální nesmysl? Jak asi vypadala celá soutěž, když je prezentována takovým zmetkem?

Fakt je to všechno náhoda?

Jak jsme zmínili – bývalý starosta má na všechno kolem školky V Bytovkách nějakou odpověď a jako eskamotér vytahuje z klobouku králíky překvapivých vysvětlení. Ve slabších povahách může vzniknout přesvědčení, že všechny ty neustálé pochybnosti jsou skutečně jen sled náhod a výsledek zavilého nepřátelství nepřejícníků.
Nu, možné to je, což o to – ale nám to už tedy v redakci připadá jako skutečně hodně, ale skutečně hodně moc náhod najednou. Protože co se projektu V Bytovkách týká, tak na co člověk sáhne a do kterého papíru se koukne, tak tam vidí problém. Ano, když se ozvete a zeptáte se, dostanete dlouhé vysvětlení, že jste naprostý pitomec a že to je přece jasné. Jenže… Jenže ona ta vysvětlení zase tak úplně nesedí. Například jsme si už v redakci mnohokrát pustili Vojtěcha Zelenku, jak vysvětluje, proč bylo naprosto nezbytně nutné oddělit ze soutěže tady 400 tisíc, tady 31 tisíc, vedle zase nějakých 150 tisíc a tak dále, ale i kdybychom si to pustili ještě desetkrát, tak prostě nevidíme jiný důvod porcování než dostat se pod dva miliony, nesoutěžit a dávat zakázku „z ruky“.
Prostě: Když něco vypadá jako kachna, chodí to jako kachna a kejhá to jako kachna, dá se celkem úspěšně předpokládat, že by to mohla být kachna. A projekt V Bytovkách vypadá jako výstavní kachna.