Středa, 7 prosince

Starosta Tomáš Kaněra: „Místo konfrontace se snažím najít kompromis a dosáhnout dohody.“

Už je to dva a půl měsíce, co v čele radnice Prahy 22 zasedl nový starosta Tomáš Kaněra (42 let). Povoláním geodet, trenér mládeže a dlouholetý předseda fotbalového klubu SK Čechie Uhříněves má zhruba rok do nejbližších voleb na to, aby předvedl, zda se mu podaří uskutečnit projekt otevřené radnice Prahy 22.

Jednou z prvních změn, kterou jste oznámil po nástupu do funkce, je větší otevřenost radnice. Jak si to v reálu představujete?

Jsem přesvědčen, že občané mají plné právo vědět, co se na úřadě za jejich peníze chystá a co se právě děje. A to podle mě neznamená jen to, že lidé dostanou informace, o které požádají. Já to vnímám tak, že informace musíme lidem sami nabídnout. Takže hodláme zveřejňovat všechny materiály, které vedou k rozhodování Rady městské části.

Kromě toho připravujeme veřej­ný přehled investic městské části, ve kterém každý najde údaje, kolik která investice stojí nebo stála a v jaké je právě fázi dokončení. Dát dohromady všechna tato data nebude jednoduché, ale věřím, že za pár měsíců bude taková „kniha investic“ viset na našem webu. Občané, ale i firmy tak budou mít možnost přímé kontroly, jak si jednotlivé projekty vedou. Anebo i proč některé naopak nebylo možné realizovat. Díky tomu také budou vědět, co se v jejich okolí chystá, a nedozvědí se to až ve chvíli, kdy se někde začne kopat.

Otevřeností se v posledních letech zaklíná kdekdo. Jak ale chcete získávat informace, co občany opravdu trápí a co potřebují?

Samozřejmě nejlepší cesta, jak zjistit, co lidé chtějí, je být mezi nimi. A to já jako sportovec-fotbalista a trenér mládeže dělám odjakživa. Zjišťovat, co lidi trápí a co potřebují, budeme samozřejmě i moderními cestami.

Podle mě je strašně důležité, aby politik pochopil, že lidi nezajímají jen velké investiční projekty, které se pochopitelně týkají vždy jen některých. Potřebují hlavně, aby jim nikdo nekomplikoval život a radnice jim usnadňovala každodenní problémy. Třeba s parkováním. Taková mladá rodina s dětmi se bez auta neobejde. A přitom jsou v Praze 22 místa, kde večer skoro nezaparkujete. A právě v tom může radnice relativně snadno pomoci.

Samozřejmě je fajn, když lidé jezdí na kole. Ale násilně lidem takovou dopravu vnucovat, jak vidíme třeba v centrální Praze, považuji za nesmysl. Kdo ale chce jezdit hlavně pro zdraví a rekreaci, má u nás díky vybudovaným cyklostezkám velmi dobré podmínky.
U dopravy ještě zůstaňme. Jak můžete pomoci s řešením největšího problému Uhříněvsi, tedy neexistující spojky mezi dálnicí na Brno a sever republiky? V tomto čísle Uhříněveských občanských novin nám ministr dopravy Havlíček slibuje, že už co nejdříve začnou přípravy na výkup pozemků…

Zoufalou situaci třídy Přátelství prožíváme o to hůře, že neseme za dopravu v Uhříněvsi zodpovědnost. Naše možnosti s tím něco udělat jsou ale omezené. Je tomu právě rok, co na čtyři desítky městských částí – a to i ty, které jsou od nás mnoho kilometrů vzdálené – podaly odvolání proti územnímu rozhodnutí na dostavbu Pražského okruhu. V odvolání psaly, že starosta Městské části Praha 22 (tehdy ještě pan Zelenka), primátor Prahy Hřib a ministr Havlíček jsou osoby podjaté, protože mají na dostavbě politický zájem…

To jsem si nevymyslel, to jen cituji z tehdejších podání. Čím agilněji bychom proto nyní za dostavbu bojovali, tím víc bychom ji paradoxně brzdili. Takže netrpělivě čekáme, až jak to celé dopadne, a doufáme, že za dva roky stavba obchvatu skutečně začne.

Potom budeme opět s radostí občany informovat o všem podstatném, co nám omezení kvůli stavbě přinese, a budeme hlídat, aby těch omezení bylo co nejméně. Všem nám jde o to, aby to trvalo co nejkratší dobu a aby v centru Uhříněvsi už konečně skončilo to nekonečné tažení náklaďáků a ta věčná dopravní zácpa.

Další zásadním tématem, které Prahu 22 trápí, je mateřské a základní školství. Co chystáte v této oblasti?

Především chceme co nejdříve odblokovat ty projekty, které zastavila tři roky trvající válka mezi předcházejícími generacemi v čele radnice. Místo stavění se projekty neustále předělávaly a město ztrácelo čas. A taky peníze, a ne malé. V tuto chvíli se proto soustředíme hlavně na to, jak co nejdříve začít s výstavbou Základní školy Romance. A snažíme se najít pro všechny přijatelné řešení kontroverzního projektu Mateřské školy V Bytovkách. Dalším a nemalým problémem všech těchto projektů samozřejmě také bude, jak na ně a odkud získat peníze.

Místo konfrontace tedy sázíte na dohody?

Pro někoho to možná zní naivně, ale já vnímám politiku jako službu. Místo konfrontace se snažím vždycky najít kompromis a dosáhnout dohody. Osvědčilo se mi to v životě, ve sportu a věřím, že se to osvědčí i zde na radnici.

Pro zvolené zastupitele má být podle mě zájem občanů na prvním místě. Občany moc nezajímá, jestli se mezi sebou zastupitelé a radní mají nebo nemají rádi. Nebo zda někdo má vizi, jak přeměnit Uhříněves v centrum ultramoderní architektury, zatímco jiní chtějí, aby tu hlavně fungovala infrastruktura, školky měly dost míst pro děti a kanalizace se neucpávala.

Zastávám názor, že si lidé přejí, aby věci fungovaly a aby radnice zajistila, že to tak bude za všech okolností. Bezpečnost v obci a pravidelně vynášené koše na odpadky považují lidé podle mého za důležitější faktory dobrého bydlení než sebemoderněji vypadající plány budoucnosti.

Tohle cítím jako svůj úkol v čele radnice. A vyzývám ke spolupráci všechny zastupitele, kteří o to stojí a chtějí přiložit ruku k dílu. Stejně tak považuji za důležité jednat férově se všemi investory, stavebníky i developery v městské části. Jsme svou polohou na okraji centrální Prahy předurčeni k další výstavbě, dokonce jsme jedni z mála, kteří mohou Praze nabízet rozvoj bytové infrastruktury. To je velká zodpovědnost, nejenom pro Prahu, samozřejmě, ale i pro ty, co už tady žijí. Nemůžeme myslet jen na nově příchozí a nebrat ohled na ty, co už tady mnoho let žijí a budují zde ge­nius loci.

Musíme proto stanovit jasné podmínky, za kterých ta která výstavba může vzniknout. A dohodnout kompenzace pro dosavadní občany, pokud jim stavba zhorší život. Není přece vůbec možné, aby kvůli nové výstavbě ti ostatní neměli dostatek pitné vody nebo aby jim nefungovala zmíněná kanalizace.
Radnice městské části ale neřeší jen stavby. Hodláte také podporovat společenský život?

Ale to my přece děláme. Výhoda naší městské části je, že tu nejsou žádná anonymní sídliště jako na nedalekém Jižním Městě, ale některé čtvrti jsou spíše jako malé městečko nebo větší vesnice. A k těm společenský život neodmyslitelně patří.

Chceme proto i nadále organizovat akce pro místní občany, rodiny s dětmi i seniory a já osobně bych se chtěl zasadit o uhříněveský atletický oddíl, pro který ale nejprve musíme získat nadšence, který by ho chtěl vést. Jak říkám, příjemný život záleží samozřejmě na fungujících službách, ale nelze si ho představit bez dobrého sousedského života. Za pár let, až se díky spojnici mezi dálnicemi zklidní centrum obce, možná budeme o nedělích i chodit korzovat středem Uhříněvsi…

Ptal se: Pavel Janů