JESLIČKY A BETLÉMY VE VÁNOČNÍ UHŘÍNĚVSI
V Uhříněveském kostele Všech svatých se v čase vánočním od nepaměti vystavují barokní jesličky od neznámého autora. Kdy a jak se v kostele objevily, není známo. Farní vikář P. Mgr. Juraj Begany se rozhodl v letech 2021 a 2022 tyto jesličky nahradit perníkovými se stovkami postav, které vyrobil spolu s farníky. Vzhledem k náročnosti jejich výroby se však v letošním roce opět setkáme s jesličkami původními.
JESLIČKY
Jesličky si zcela každý vybaví s časem vánočním. Pro věřící znázorňují narození jejich Spasitele ve chlévě na seně a pro ateisty jsou součástí vánočního příběhu a času. Stavění jesliček v kostelích, na náměstích a v domácnostech se stalo historicky prvním a tradičním vánočním zvykem. První jesličky znázorňující narození Ježíše Krista postavil František z Assisi pro italského šlechtice Giovanniho de Velitu, a to v jeskyni na hoře nad vesničkou Greccio. Tu upravil jako kapli a v ní vytvořil výjev Zrození. V noci 24. prosince 1223 sem sezval vesničany z širokého okolí. O půlnoci se rozezněly zvony a okolí osvětlily pochodně příchozích. Když vystoupali k jeskyni, spatřili jesličky, oslíka a telátko. Při nich kněz sloužil mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia, jediného podrobněji vyprávějícího o Kristově narození.
V Praze byly první vánoční jesle postaveny v roce 1562 a podle dobové zprávy se jednalo o „jesle dosud nevídané“. V době baroka byly betlémy tvořeny postavami v životní velikosti, oblékané do bohatě zdobených šatů krajkami a zlatem.
BETLÉMY
Podle tradice byla tato událost nejen spojena s prvním betlémem, ale byla zde údajně poprvé sloužena i půlnoční mše. Betlémy jsou většinou tvořeny sv. Pannou Marií, sv. Josefem, jezulátkem, Třemi králi a pastýři. Nejstarší chrámové betlémy byly stavěny po Tridentském koncilu řeholníky z řádů františkánů, kapucínů a servitů, zejména od 17. století do 1. poloviny 18. století. Koncem tohoto století však císař Josef II. betlémy v kostelích zakázal. Lidé na venkově si proto začali stavět betlémy sami a obohatili je o vlastní pojetí. V těchto lidových betlémech se pak kromě tradičních biblických postav objevují také postavy z okolí jejich tvůrců. I krajina betlémů se v podání lidových betlémářů měnila, byly často doplňovány orientálními stavbami, palmami a exotickou krajinou. Tak získávaly romantickou podobu vzdálenou skutečnosti středoevropských měst a vesnic. Pro některé řezbáře a tvůrce betlémů se pak práce na nich stala jejich celoroční obživou. S takovými betlémy se můžeme setkat v mnoha českých městech.
STROMEČEK
Nejstarší dochovaná zpráva o zdobení stromečků v časech vánočních pochází z německých Brém roku 1570. Nápad zřejmě vyšel ze starogermánských zvyků, kdy si lidé nosili o slunovratu do domů větvičku a stromky, aby uctili boha Odina. Zavěšování cukrovinek a dalších dobrot na stromky mělo pak chránit obyvatele domu před mrtvými dušemi, které o slunovratu přicházely z lesů. Věřilo se, že mrtví snědí všechny pamlsky a nikomu pak neublíží.
V Čechách se první vánoční stromeček v moderním pojetí objevil roku 1812 v Praze, kde ho jako překvapení pro štědrovečerní hosty připravil ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich. Nápad si prý přinesl z rodného Bavorska a jeho hosty tak zaujal, že si začali vánoční stromky doma zdobit také. První veřejný vánoční strom na náměstí byl ale vztyčen o více než sto let později, 19. prosince 1924. Na brněnském náměstí Svobody ho rozsvítili z popudu spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka a nazvali ho Strom republiky.
Michal Klich, kurátor a dokumentátor uhříněveského muzea