Listopadové číslo Uhříněveského zpravodaje vítězoslavně oznámilo, že „Městská část uspěla s odvoláním proti další výstavbě společnosti VIVUS“. Radostný článek starosty Vojtěcha Zelenky, podle kterého se právní cestou podařilo donutit developera, aby hospodárně nakládal s dešťovou vodou, je ovšem pouze starostovo zbožného přání.
Zpravodaj tvrdí, že MČ uspěla s odvoláním proti rozhodnutí o umístění stavby. Skutečnost je taková, že se městská část opravdu vůči územnímu rozhodnutí odvolala, ale odvolací orgán (Magistrát hl. m. Prahy, odbor stavebního řádu) posoudil důvody odvolání jako nedůvodné a původní rozhodnutí vydané stavebním úřadem potvrdil. Územní rozhodnutí tak nabylo právní moci. Městská část se přesto rozhodla dál soudit.
Projekt čtyřpatrového bytového domu a navazujících 24 rodinných domků napadla právně prý proto, že „odbor výstavby MČ 22 špatně posoudil své rozhodnutí o hospodaření se srážkovými vodami“. Prý jde veškerá dešťová voda do kanálu a do potoka. Jaká je ovšem realita?
V územním rozhodnutí je doslova uvedeno, že na pozemcích plánovaných rodinných domů budou dle projektu dešťové vody akumulovány v nádržích a vsakovány do štěrkových drénů. Dešťové vody z bytového domu v ulici Oty Bubeníčka budou vsakovány ve speciálním mělkém příkopu.
Dešťové vody jsou tedy v území zadržovány, mohou být užívány pro zálivku a pouze kvůli přívalovým dešťům je zde havarijní odtok. Záměr zcela splňuje požadavky MČ při nakládání s dešťovými vodami.
Rozumíte tomu? Starosta a rada městské části chce hospodárně nakládat s vodou. Stavebník to splňuje, ale městská část se vůči tomu v rozporu se závěry vlastního stavebního úřadu odvolá. A když to nadřízený orgán (hl. m. Praha) shodí se stolu, městská část se soudí.
Ostudné chování starosty je přitom nejen nelogické, ale i znevážením práce nezávislého stavebního úřadu, který se mu marně snaží vysvětlit fakta. Starosta však raději volí cestu soudní konfrontace a vlastní propagandy v radničním časopisu.