Středa, 7 prosince

Místostarosta Langmajer: Skříně jsou plné kostlivců

Co se v obci podle vás v posledních letech nejvíce zanedbalo, co musíte vyřešit v první řadě?

Problémů je mnoho, největší jsou dva. Přímo občanů se dotýká školství a kapacity mateřských škol i základních škol. To je obrovský průšvih, který se nám nyní přelévá do škol středních. Druhý jsou kostlivci v radničních skříních. A tyto dva problémy se potkávají třeba v Polyfunkčním domě Pitkovice, což jsou jinými slovy zároveň čtyři chybějící třídy v mateřských školách a zároveň desítky milionů korun utopených v projektu, jehož budoucnost je velmi temná. Podobně se potkávají fakta v lokalitě V Bytovkách. Tam padlo přes osm milionů korun na přípravu projektu, který se nesporně neuskuteční, takže nyní musíme velmi rychle pracovat na realistickém řešení.

Kostlivci ve skříni jsou silná slova. Zmínil jste dva. A další?

Já nevím, jakou kdo má představu o rozpočtových možnostech Prahy 22. Ale jen tyto dva projekty znamenají, že je zde někde ve vzduchu třeba padesát milionů korun. Já teď neumím říct sumu, může být o něco nižší, může být i o dost vyšší. V tuto chvíli naprosto netušíme, zda odepíšeme v Pitkovicích všechno, nebo třeba polovinu, a jak to bude s dotacemi na ten projekt. Víme, že jsme odepsali kolem sedmi milionů korun za již dále nepoužitelné části projektu V Bytovkách. Jenže je tady i řada dalších věcí. Cyklostezky, které už měly být, a nejsou, silnice, které měly být, a nejsou… Praha 22 například už dávno utratila 35,6 milionu korun, které inkasovala v roce 2018 od developera VIVUS na výstavbu Horácké stezky, jenže ta silnice, jak všichni víme, není. A není ani těch 36 milionů. Opravdu nepřeháním, nedělám si ani alibi, ale tak to je: skříně na radnici jsou plné kostlivců.

Tak si vás vyzkoušíme. Jaký je objem rozpočtu Prahy 22?

Jednoduchá otázka, složitější odpověď. Bavíme se zhruba o 300 až 400 milionech korun, podle toho, jak jste ten daný rok úspěšní v získávání dotací. Jenže pozor, z toho jsou zhruba polovina peníze, které doslova řečeno radnicí protečou v rámci působnosti obce a v rámci běžných výdajů. Nemalá část těchto prostředků směřuje do našich příspěvkových organizací, do provozu škol a školek. Skutečně investovat je tak možné maximálně polovinu rozpočtu. Pokud chcete postavit školu, školku nebo cyklostezku, musíte projekt nejdříve obhájit na magistrátu a ten pak městské části pošle konkrétní částku. Pokud se stavba prodraží nebo naděláte chyby, musíte sáhnout do vlastních rezerv. To je právě problém Pitkovic. Reálně hrozí, že tamní průšvih za zmíněných 50 milionů korun kompletně vysaje městské rezervy.

Pojďme na to jinak. Můžete jmenovat tři nejdůležitější úkoly nové radnice?

Jistě. Zajistit peníze, zajistit peníze a konečně ještě také zajistit peníze. Praha 22 bez externího financování nepostaví v podstatě nic. Peníze od magistrátu a z dotačních fondů získají ti, kdo budou mít nejlépe připravené realistické projekty očištěné od rizik. Takže bez uskutečnitelných projektů nebudou ani peníze, ani plnění strategických cílů. Získat peníze znamená mít balík kvalitně připravených projektů za rozumné ceny. Mohli bychom samozřejmě zvednout stavidla a jít do další masivní výstavby s tím, že by peníze tekly od developerů, ale to skutečně nechceme.

Někteří lidé by možná skousli více bytů, kdyby developeři zaplatili nové stavby pro občany. To není cesta?

To je nasednutí na kolotoč, ze kterého nejde seskočit. Vyřešíte starý problém, ale vytvoříte nový. My jsme jasně v našem volebním programu slíbili, že se budeme snažit brzdit v rámci možností radnice jakoukoli masivnější novou výstavbu bytů před tím, než budou dořešeny již existující strategické infrastrukturální problémy obce. Zároveň je třeba férově přiznat, a my jsme to v kampani přiznávali, že možnosti obce bránit nové výstavbě jsou omezené. Navíc řada projektů je již reálně mimo jakékoli možnosti zásahu radnice. Ta setrvačnost je daná předchozími roky a předchozími rozhodnutími, které již nelze vzít zpět. Za poslední volební období mezi roky 2018–2022 to znamená, že v blízké budoucnosti vzniknou developerské projekty s asi tisícovkou bytů. Ty se začnou stavět za nás, ale ovlivnit je mohli pouze naši předchůdci. Přitom reálně nevím, že by v souvislosti s touto tisícovkou bytů Praha 22 obdržela nějaké kompenzace. Nicméně jisté je, že možnosti získávání peněz pro obec ve spojení s těmito projekty jsou pryč.

Co byste chtěl za sebou zanechat po dokončení mandátu?

Nejde o to, co chci já osobně, jde o to, co potřebuje obec, co je dlouhodobě nutné k jejímu rozvoji. Schválně neříkám růstu, protože velcí jsme až dost. Jsme větší, než co v danou chvíli zvládáme. Osobně si ale přeji, abychom dokázali udržet rezidenční charakter našich obcí, abychom dokázali prosadit právě to, že budeme naše obce zlepšovat, a ne zvětšovat. To musíme ale prosadit i do koncepčních projektů celé Prahy. Když to řeknu hodně lidově, tak obec nemůže úplně zastavit výstavbu, ale já jako povinnost chápu udělat všechno pro to, aby nám tady nemohly vyrůst osmipatrové činžáky, jak nám to naplánoval nový metropolitní plán z pera Pirátů a STAN.

Jakým způsobem má podle vás vedení radnice uvažovat, aby za čtyři roky naši obyvatele žili v lepší Praze 22, než jaká je dnes?

Já osobně si myslím, že je klíčem potlačit ega jednotlivých politiků i stran a vsadit na týmovou práci.

Čím se může Praha 22 odlišit od okolních pražských městských částí, aby to přineslo co nejvíce užitku jejím obyvatelům?

Hlavně už se nesnažme odlišovat od ostatních a nechtějme si stavět vlastní osobní pomníky. To nás dovedlo tam, kde jsme nyní. Odlišme se tím, že věci budou fungovat, že nebudeme muset za službami jezdit jinam, že naši středoškoláci budou mít v obci gymnázium. To bude bohatě stačit.