Požádali jsme radu městské části o udělení souhlasu s použitím městského znaku, ale radní souhlas neudělili. O co přichází čtenáři našich novin?
Svůj znak získala Městská část Praha 22 po svém vzniku v roce 2001 jako historické dědictví po obci Uhříněves. Autorem znaku je uhříněveský rodák, český akademický malíř Jindřich Bubeníček, bratr ještě slavnějšího malíře krajináře a loutkoherce Oty Bubeníčka. Znak vznikl v roce 1914.
Vzdáleným potomkem autora znaku je uhříněveský občan Karel Bubeníček. Zeptali jsme se ho, jak vnímá fakt, že rada Městské části Prahy 22 odmítá poskytnout znak používaný třeba Uhříněveským zpravodajem jiným místním novinám.
„Myslím si, že určitá regulace užívání znaku jistě být musí, aby nedocházelo k jeho zneužití, což by si určitě přál i jeho autor. Trochu mě překvapilo rozhodnutí rady neposkytnout možnost používání tohoto znaku i v jiných místních novinách. V tom dopise mi chybí jakékoli zdůvodnění, proč se rada takto rozhodla. Nabízí se vysvětlení, že rada odmítla svůj souhlas jen proto, že se jedná o tiskovinu, kterou vydává „opozice“, a ne všechny názory, jež jsou v ní publikovány, musí činnost rady „chválit“. Chtěl bych tímto radu požádat o vydání souhlasného rozhodnutí pro použití znaku
k tomuto účelu,“ říká prasynovec autora znaku Karel Bubeníček.
A co vlastně dříve uhříněveský
a nyní znak Prahy 22 ze štětce malíře Jindřicha Bubeníčka zpodobňuje?
Znak tvoří modrý štít v dolní části vyplněný půdou písčité barvy, se stříbrnými městskými hradbami s cimbuřím, z nichž vystupují dvě věže s červenou střechou a s okny se zlatými mřížemi. Mezi věžemi se nachází brána se zlatou, do půli zdviženou padací mříží. Na obou věžích jsou umístěny štítky – na pravé věži je černo-stříbrný erb rodu Smiřických, na levé věži červený kříž na stříbrném poli jako znak templářů. Před bránou je zobrazen svatý Jiří v brnění na vzpínajícím se bílém koni usmrcující zeleného draka. Nad štítem je stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými výběžky. Celý znak je orámován bronzovou obrubou.
Redakce