obcanuhrineves.cz

Budeme zas platit 2x tolik. Nemuseli jsme! Nejpozději 31. května musí už podruhé všichni majitelé nemovitostí na Praze 22 zaplatit o 100 procent vyšší daň než předloni. Není to přitom žádné závazné nařízení z dílny Ministerstva financí ČR ani hlavního města Prahy. Tuto zvýšenou daň platíme jen kvůli našim vlastním radním, mnoho jiných městských částí Prahy daň nijak nezvyšovalo. Zdvojnásobení daní se navíc potkává s dobou, kdy se spousta našich spoluobčanů dostává do existenční tísně kvůli koronavirové epidemii. Zvýšené ceny nájmu i bydlení Samotný nápad zvýšit daně v hlavním městě původně pochází z dílny celopražské vládnoucí koalice STAN, TOP 09, Piráti a KDU-ČSL. Byl realizován a na úrovni Hlavního města Prahy schválen před více než rokem, ale ponechal místním radnicím městský...

Požádali jsme radu městské části o udělení souhlasu s použitím městského znaku, ale radní souhlas neudělili. O co přichází čtenáři našich novin? Svůj znak získala Městská část Praha 22 po svém vzniku v roce 2001 jako historické dědictví po obci Uhříněves. Autorem znaku je uhříněveský rodák, český akademický malíř Jindřich Bubeníček, bratr ještě slavnějšího malíře krajináře a loutkoherce Oty Bubeníčka. Znak vznikl v roce 1914. Vzdáleným potomkem autora znaku je uhříněveský občan Karel Bubeníček. Zeptali jsme se ho, jak vnímá fakt, že rada Městské části Prahy 22 odmítá poskytnout znak používaný třeba Uhříněveským zpravodajem jiným místním novinám. „Myslím si, že určitá regulace užívání znaku jistě být musí, aby nedocházelo k jeho zneužití, což by si určitě přál i jeho autor. Trochu...

Klasicistní stavbu na ulici Přátelství č. 79, s ozdobnými oblouky kolem oken a dveří, by leckdo minul bez povšimnutí. Pokud ovšem nehodlá nakoupit barvy, laky, případně montážní materiál. Tak to nabízí zdejší prodejna. Jen pamětní deska z nedávné doby připomíná, k čemu původně sloužila. Není to ani bývalá tržnice, ani někdejší hospodářská budova.Jde o bývalou synagogu. I na ní se podepsaly tragédie holocaustu a nezájem poválečných let. Ale možná všechno bude jinak. V českých zemích se Židé usazovali od desátého století, nejstarší uhříněveská zmínka o nich se datuje do roku 1670. Jen o necelých padesát let mladší je náhrobek na místním židovském hřbitově, na kterém se stále dá přečíst letopočet 1719. Ještě o dalších pět let mladší je záznam, že v obci prokazatelně stála dřevěná modl...