Sobota, 27 července
Články

Uhříněveské občanské noviny nedostaly souhlas používat městský znak

Požádali jsme radu městské části o udělení souhlasu s použitím městského znaku, ale radní souhlas neudělili. O co přichází čtenáři našich novin? Svůj znak získala Městská část Praha 22 po svém vzniku v roce 2001 jako historické dědictví po obci Uhříněves. Autorem znaku je uhříněveský rodák, český akademický malíř Jindřich Bubeníček, bratr ještě slavnějšího malíře krajináře a loutkoherce Oty Bubeníčka. Znak vznikl v roce 1914. Vzdáleným potomkem autora znaku je uhříněveský občan Karel Bubeníček. Zeptali jsme se ho, jak vnímá fakt, že rada Městské části Prahy 22 odmítá poskytnout znak používaný třeba Uhříněveským zpravodajem jiným místním novinám. „Myslím si, že určitá regulace užívání znaku jistě být musí, aby nedocházelo k jeho zneužití, což by si určitě přál i jeho autor. Trochu...
Články

Nová role pro uhříněveskou synagogu?

Klasicistní stavbu na ulici Přátelství č. 79, s ozdobnými oblouky kolem oken a dveří, by leckdo minul bez povšimnutí. Pokud ovšem nehodlá nakoupit barvy, laky, případně montážní materiál. Tak to nabízí zdejší prodejna. Jen pamětní deska z nedávné doby připomíná, k čemu původně sloužila. Není to ani bývalá tržnice, ani někdejší hospodářská budova.Jde o bývalou synagogu. I na ní se podepsaly tragédie holocaustu a nezájem poválečných let. Ale možná všechno bude jinak. V českých zemích se Židé usazovali od desátého století, nejstarší uhříněveská zmínka o nich se datuje do roku 1670. Jen o necelých padesát let mladší je náhrobek na místním židovském hřbitově, na kterém se stále dá přečíst letopočet 1719. Ještě o dalších pět let mladší je záznam, že v obci prokazatelně stála dřevěná modl...
Podnikají u nás a pro nás…
Názory, Podnikání

Podnikají u nás a pro nás…

Čas od času budeme dávat prostor podnikatelům ze všech oblastí a oborů, kteří žijí mezi námi. I když je infrastruktura služeb v Uhříněvsi na kvalitní úrovni, zlepšovat se dá stále. Proto budeme klást všem společnou otázku: co byste doporučili v oblasti služeb, zdravotnictví, sociální péče a kulturního a sportovního vyžití občanů Uhříněvsi rozšířit, případně zlepšit? Pavel Dušek, majitel firmy Dušek Sport Servis„Podíváme-li se do Rakouska, Německa, ale i třeba do Maďarska, tak i mnohem menší obce než naše disponují otevřenými plaveckými areály. Většinou na okraji obcí, kvůli pohodlnému parkování, a vytápěné mnohdy odpadním teplem ze sportovních krytých hal či podobně. Jsem přesvědčen, že místo u nás se dá najít a při dobrém projektu i firmy pro sdružený rozpočet. O počet klientů nemám v...
Názor čtenáře:
Názory

Názor čtenáře:

Uhříněveský zpravodaj, hlásná trouba radnice nebo kolébka demokracie? Pan zastupitel Jakub Randák za STAN si v posledním předvánočním čísle Uhříněveského zpravodaje položil řečnickou otázku: Skutečně potlačujeme hlas opozice? Poctivé analýzy politické i nepolitické plochy, včetně procenta názorů nevyjadřujících stanovisko radnice, jsme se však nedočkali. Na začátku článku pan zastupitel šmahem odsoudil naše opoziční periodikum jako nekalou politickou soutěž, aby následně tvrdil, že jsou ve Zpravodaji přece uveřejňovány i názory opozice. Podle něj jdeo důkaz demokracie. Jenže tuto povinnost ukládá vydavateli tis­kový zákon, konkrétně paragraf 4a (viz níže). Ve svém příspěvku pan Randák taktně před veřejností zamlčuje zásadní nešvar, tedy že v redakční radě sedí jako žáby na pramen...
Převalští koně z Uhříněvsi
Články

Převalští koně z Uhříněvsi

Tihle divocí koně jsou symbolem záchrany jednoho celého živočišného druhu před vyhynutím. V minulém století k tomu velmi přispěl hipolog František Bílek a spolu s ním statek v Uhříněvsi - Netlukách. Doma jsou v mongolských stepích, odkud zprávu o nich včetně kůže a lebky dovezl v roce 1879 carský plukovník polského původu Nikolaj Prževalskij. Po něm taky získali jméno. Pro přírodovědce to bylo překvapení, tehdy se mělo za to, že ve volné přírodě už vy­hynuli. Pokusy oživit jejich stáda v zajetí se datují do samého počátku 20. století, kdy bylo do Evropy přivezeno 28 hříbat, dál rozmístěných v několika zoolo­gických zahradách. Jenže založit úspěšný chov se nedařilo. Ve 20. letech, kdy se k akci přidal František Bílek, a to dokonce vlastními penězi, jich v zajetí přežívalo jen málo ku...
O umístění s námi nikdo jednat nechtěl
Rozhovory

O umístění s námi nikdo jednat nechtěl

„Vždy tu byla menší školka v objektu nynějšího Domu UM. Dokonce i nyní jsou zde dvě třídy pro 52 dětí. O zmenšení kapacity vítězného návrhu školky s námi nikdo jednat nechtěl, teď jsme nuceni se zabývat  velkými negativními dopady nového obrovského objektu,“ říká Martin Sazma, předseda Společenství vlastníků bytových jednotek na adrese V Bytovkách 788 a 789. Požádali jsme ho o rozhovor na téma stavby školky pod jejich okny, kterému se věnujeme velkým článkem na stranách 2 a 3. Kdy a v jaké fázi přípravy projektu školky umístěné do vnitrobloku jste se o něm dozvěděli?Při schvalování nákupu pozemku vnitrobloku na zastupitelstvu MČ Praha 22. V té době jsem zde ještě nebydlel. Ti, kdo již hledali bydlení, mi jistě dají za pravdu, že právě lokalita hraje zásadní roli při rozhodování o nákup...
Temný příběh Romance
Články

Temný příběh Romance

Je ráno 1. září 2022, nový školní rok. V Uhříněvsi, Pitkovicích a Hájku se chystají do školy stovky dětí. Většina z nich míří do přetížených a narvaných místních tříd, ve kterých učitelé skoro ani netuší, jak se dotyčné dítě jmenuje. Starší žáci míří na vlak nebo na autobus do Prahy, ty mladší vezou maminky na Šebe­rov nebo mezi paneláky Jižního Města. Kdo měl štěstí nebo protekci, dokázal pro žáka sehnat místo v Říčanech. Když vyjíždí autem po ulici Přátelství, míjí prázdný prostor za Penny Marketem. Právě zde měla v tomto termínu otevírat své třídy a tělocvičny nová velkokapacit­ní škola. Jenže neotevírá. Proč? Sledujme zvláštní příběh neuspokojené osobní ambice a tajnůstkaření, který už za dva roky dopadne brutálně na hlavy školáků a jejich rodičů. Duben 2017 ...
Radní opozdí stavbu školky
Články

Radní opozdí stavbu školky

Radní megalomanstvím a pohrdáním názory obyvatel opozdí stavbu - obyvatelům bytovek vybraným projektem devastují navždy kvalitu bydlení. Umístění stavby školky podle minulých radních, bez devastace vnitrobloku bytovek. Vedle umístění nadčasového monstra, připravujícího obyvatele bytovek o zelenou plochu vnitrobloku. (Zdroj: Uhříněveský zpravodaj, č. 3, 2020, s. 10). Minulému ani současnému vedení radnice nelze vytknout nezájem o výstavbu zařízení pro předškolní děti. Proto v roce 2017 spatřuje světlo světa studie „MŠ V Bytovkách“. Každá stavba projektovaná do blízkosti bytové zástavby přináší zlepšení života jedné skupině obyvatel (rodinám s dětmi v případě školky) a zasahuje negativně do života skupiny druhé (rodinám, bydlícím v bytovkách, což je vžitý náze...
PROČ?
Články

PROČ?

PROČ se dále prohlubuje věcný a informační chaos na radnici? Otázka unisono vyplývá z vašich ohlasů na první číslo vašich-našich novin a doporučení, na jaké další radniční nehoráznostia nešvary napřímit pozornost. Této vaší pomoci a zájmu o noviny si velice vážíme a děkujeme. Jak jsme zdůraznili v prvním čísle tohoto listu, vydáváme ho proto, že v naší městské části chybí prostor pro kritiku a demokratickou diskusi. Tomu tématu se ostatně věnuje zamyšlení, které nám poslal jeden z čtenářů, a které otiskujeme na poslední stránce. Jak čtenář zdůrazňuje, i když občasné otištění jiného než radničního názoru vydává redakce Uhříněveského zpravodaje za svou přednost, je to ve skutečnosti jejich zákonná povinnost.PROČ radnice nevydává veřej­né peníze účelně a v zájmu občanů? Některé radniční proj...
Škola 21. století
Články, Rozhovory

Škola 21. století

Hlavním tématem tohoto čísla jsou dvě školy, jedna mateřská a jedna základní. Oba projekty v naší městské části rozvířily hladinu veřejného mínění, oba projekty lze bezpochyby nazvat kontroverzní. Jak má ale vůbec vypadat moderní škola 21. století? Co má nabízet žákůma jak moc má přinášet nový kulturní a architektonický vklad do cha­ra­kteru obce? Ptáme se: ing. arch. Martina Hlaváčka, urbanisty a architekta dostavby základních škol v Horo­měřicích a Berouně, gymnázia Arabská nebo muzea Škoda Auto. „Samozřejmě, že je skvělé, aby škola přinášela obci nový archi­tektonický rozměr a byla este­ticky zajímavá. Je třeba ale brátv úvahu, že každá škola má mnoho hygienických a funkčních nároků, včetně světelně technických podmínek ve třídách. To do jisté míry architekta omezuje a posílá urč...