Články

Pravidelná schůze zastupitelstva městské části Praha 22 slibovala minulý týden bouřlivé jednání. Na programu byl mimo jiné bod 24. Stav investic do školské infrastruktury. O tom, jaké má školství v Uhříněvsi, Pitkovicích a Hájku osudové problémy, jsme zde psali a píšeme opakovaně. Tentokrát se ale rozhoupali zastupitelé ODS a rovnou navrhli odvolat z funkce starostu Vojtěcha Zelenku. Proč? Základním požadavkem bylo objasnit stav projekčních, inženýrských a přípravných prací plánovaných školských projektů a jejich finanční zajištění. Celkem jde o sedm projektů, které váznou, odkládají se, nebo nejsou vyřešeny. Tělocvična u základní školy bří. Jandusů. Starosta Zelenka sliboval, že dohodne umístění nové tělocvičny na sousedních pozemcích, které patří Výzkumného ústavu živočišné výroby...

Projekt mateřské školy v Bytovkách – klapka „po druhé“ Pokračujeme v rozplétání zvláštních okolností při prosazování drahých projektů našimi radními. Třeba rozmařilou snahu prosadit monstrózní projekt MŠ v Bytovkách. Jak jsme uvedli v minulých číslech, uprostřed vnitrobloku domů má vzniknout finančně i stavebně velmi náročná stavba zapuštěné podzemní školky. Chápeme, že rozrůstající obec potřebuje nabídnout dětem a jejich rodičům předškolní zařízení, ale nemůže to být na úkor stávajících obyvatel a jejich životního prostředí. I sami lidé z bytovek se přitom snaží najít kompromis mezi realistickou stavbou předškolního zařízení a devastací zeleného vnitrobloku, radikálního zásahu do vzrostlých stromů a do kvality bydlení zdejších rodin. Radní MČ Praha 22 se pro jednostranné prosazo...

V těchto pohnutých dnech další vlny Covid-19 si stále více klademe otázku, co udělat pro to, abychom v rámci boje s ničivou pandemií nepoškodili budoucnost našich dětí. Výpadek ve vzdělání může podle mnoha vědeckých studií ohrozit jejich budoucí společenské uplatnění, výši jejich příjmů, zdraví a dokonce i délku dožití. Tato otázka se týká celé naší země a mnoha dalších států. Ale co nastane u nás doma, v Praze 22? Mnoho našich dětí totiž zanedlouho nebude mít ve školní lavici svou židli. Uhříněveské občanské noviny už od svého vzniku loni na podzim poukazují na to, že současné vedení radnice zajištění nových prostor pro výuku našich žáků i předškoláků trestuhodně nezvládá. Možná jde jen o nezkušenost smíšenou s neschopností, možná jde o bezohledný hazard, možná dokonce o promyšlené kl...

Budeme zas platit 2x tolik. Nemuseli jsme! Nejpozději 31. května musí už podruhé všichni majitelé nemovitostí na Praze 22 zaplatit o 100 procent vyšší daň než předloni. Není to přitom žádné závazné nařízení z dílny Ministerstva financí ČR ani hlavního města Prahy. Tuto zvýšenou daň platíme jen kvůli našim vlastním radním, mnoho jiných městských částí Prahy daň nijak nezvyšovalo. Zdvojnásobení daní se navíc potkává s dobou, kdy se spousta našich spoluobčanů dostává do existenční tísně kvůli koronavirové epidemii. Zvýšené ceny nájmu i bydlení Samotný nápad zvýšit daně v hlavním městě původně pochází z dílny celopražské vládnoucí koalice STAN, TOP 09, Piráti a KDU-ČSL. Byl realizován a na úrovni Hlavního města Prahy schválen před více než rokem, ale ponechal místním radnicím městský...

Požádali jsme radu městské části o udělení souhlasu s použitím městského znaku, ale radní souhlas neudělili. O co přichází čtenáři našich novin? Svůj znak získala Městská část Praha 22 po svém vzniku v roce 2001 jako historické dědictví po obci Uhříněves. Autorem znaku je uhříněveský rodák, český akademický malíř Jindřich Bubeníček, bratr ještě slavnějšího malíře krajináře a loutkoherce Oty Bubeníčka. Znak vznikl v roce 1914. Vzdáleným potomkem autora znaku je uhříněveský občan Karel Bubeníček. Zeptali jsme se ho, jak vnímá fakt, že rada Městské části Prahy 22 odmítá poskytnout znak používaný třeba Uhříněveským zpravodajem jiným místním novinám. „Myslím si, že určitá regulace užívání znaku jistě být musí, aby nedocházelo k jeho zneužití, což by si určitě přál i jeho autor. Trochu...

Klasicistní stavbu na ulici Přátelství č. 79, s ozdobnými oblouky kolem oken a dveří, by leckdo minul bez povšimnutí. Pokud ovšem nehodlá nakoupit barvy, laky, případně montážní materiál. Tak to nabízí zdejší prodejna. Jen pamětní deska z nedávné doby připomíná, k čemu původně sloužila. Není to ani bývalá tržnice, ani někdejší hospodářská budova.Jde o bývalou synagogu. I na ní se podepsaly tragédie holocaustu a nezájem poválečných let. Ale možná všechno bude jinak. V českých zemích se Židé usazovali od desátého století, nejstarší uhříněveská zmínka o nich se datuje do roku 1670. Jen o necelých padesát let mladší je náhrobek na místním židovském hřbitově, na kterém se stále dá přečíst letopočet 1719. Ještě o dalších pět let mladší je záznam, že v obci prokazatelně stála dřevěná modl...